NIC zdůrazňuji NIC nebudete kopírovat! Jestli se to ke mě někdy dostane, tak si vás dám k obědu! 6 až deset let jím k snídani, 10 až 18 jím k obědu, 18 a víš jím k večeři! Pochopili? Takže, s příjmáním reklam končím!!! Přišla jsem totiž na to, že i když vám sem hodím příslušnou rubriku, tak to většina z vás stejně používat nebude. Takže ode dneška: 22. srpna 2011 tady rubrika Smeťák nebude. Což pochopitelně znamená- žádné reklamy, otázky na formspring.me. Jinak cituji Tabithu: REKLAMY IGNORUJI, SPAMERY ŽERU K SNÍDANI, SB NEPŘÍJMÁM (má poznámka- sb příjmám pouze po mailu, nebo zprávě autorovi, ok?), POKUD JE TO NUTNÉ BLOKUJU.NEHLASUJI ANI SE NEZÚČASTŇUJI ŽÁDNÝCH SOUTĚŽÍ, KRITIKU PŘIJMÁM RÁDA POKUD MÁ HLAVU A PATU.BUĎTE VÍTÁNI V MÉM ŠÍLENÉM SVĚTĚ......

My soul, my life

oznámení o stěhování

28. září 2011 v 17:19 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
Tak to tu za mě nakonec nikdo nevzal no, ale to je jedno. Založila jsem si nový blog a tam přesměruji všechnu svou činnost. Fajn, začala jsem se tak strašně nudit, že už to pro mě bylo neúnosné a už jsem musela něco dělat, jenže co potom s tím? Nic. Neměla jsem to kam dávat a nesnesitelně mě užíralo, že to nikdo nevidí a tak vnźikl můj nový blog. Annie-Rain Budu ráda, když se tam podíváte a zanecháte komentář :)

Jde to do kytek

28. srpna 2011 v 17:16 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
Ten nápis asi o moc věcech nevypovídá, že? Mno tak vám záměr článku přiblížím: při další dlouhatánské rozmluvě se svým podvědomím mi došla jedna věc: mě vlastně blogování přestalo bavit a proto s tímto blogem končím. Nový zakládat nebudu, je toztráta času. Možná, že když si dám chvíli od blogování pauzu, že přijdu na nové myšleky a budu se k tomu moct vrátit. Až mě tento pátek ze soutěže SONB vyhodí (vím to jistě, protože jsem mezi dvěma posledníma a to mě vyhazov čeká určitě), tak tento blog ruším a budu se bavit jinými věcmi.

Příběhy budou pokračovat na tenrai.cz, nebo na konoha.cz, ale u rozhodně ne tady.
Tímto se s vámi zatím loučím,
Vaše

2. kolo a další výtvory

28. srpna 2011 v 8:51 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
Tak začíná další kolo a pro mě to nevypadá moc dobře..... zahlasujete mi (tady)? Děkuji :) ráda vám to oplatím.
Ještě jsem si trochu hrála, opět to není žádná slávva, ale líbí semi to :)
A to je poslední z mé dílničky. Nové už dělat nebudu, ledaže by někdo chtěl na přání, ale jinak už dělat nebudu. Tímto se s vámi pro dnešek loučím,
Vaše

Potřebovala bych službičku :)

22. srpna 2011 v 18:32 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
Tak jsem vás poprvé (a asi naposledy) přišla vydírat . Potřebovala bych tady hlas. Děkuji vřele a jako pod jediný článek, sem můžete dávat reklamy, ale všeho s mírou, jo?

A co když do toho šťouchnu? xD

21. srpna 2011 v 13:06 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
Zajímavá to otázka. I když je nehorázně primitivní, tak je velmi obtížné rozhodnout se, jestli do určité věci šťouchnout, nebo ne a mnohdy to, co se děje po tom, co sse rozhodnete do určité věci šťouchnout, není zrovna šťastné, to znám z vlastní zkušenosti. Abyste pochopili, o čem že to mluvím, tak mluvím o dnešním ránnu, kdy jsem poprosila bratránka, aby mi namazal štípanec na zádech (většina z vás si ani nedokáže představit, jak je nehorázně nepříjemný mít na zádech pět štípanců v takový větší skupince, a ani na jeden nemůžete dosáhnout, abyste se podrbali :D) a on se mě zeptal: "A co když do toho šťouchnu?"

Harry potter, zalehlé ucho a rodičovská předsvatební návštěva u prarodičů

20. srpna 2011 v 16:46 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
Nadpis mluví za vše (téměř). Už čtyři dny mám zalehlé ucho, takže toho moc neslyším a musím si dávat, když chci poslouchat písničky, sluchátka do uší, protože kdybych si to pustila na volume dostatečné, abych to slyšela, tak bych si rovnou mohla otevřít rozhlas. Do ucha si kapu podezřelý kapky, který smrdí jako lihová cibule, což je to jediné, co s tím mohu dělat a doufat, že to povolí. V pátek, jak každý jistě ví, dávali na nově Harryho Pottera (na kterýho jsem já koukala), ačkoliv jsem ho viděla bůhvípokolikátý, tak to stejně má to samý kouzlo :D.

Black Rock Shooter

19. srpna 2011 v 15:09 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
O OVA Black Rock Shooter jsem slyšela už dříve a chtěla jsem se na to podívat, jenže má hlavní chyba byla v tom, že jsem to považovala za anime, ne za OVA, tudíž mi pan Google nevyplivl nic a já to po několika marných pokusech vzdala.
Jenže jednoho dne, zchodou okolností, když jsem hledala Majin tantei Nougami Neuro ke stažení, koukám a vidím Black Rock Shooter, ale OVA. Tak jsem si řekla, že to stáhnu a při čekání na stažení jsem měla dlouhou chvíli, takže jsem o tom dohlédávala informace a AniDB mi s naprostou vážností oznámil, že Black Rock Shooter je pouze OVA a anime nikdy neexistovalo (xD). Co je na BRS nejlepší, je právě sám hodinový příběh:

Chcete popisky? Ráda posloužím.

17. srpna 2011 v 18:51 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
Od té doby, co jsem se dostala k malířské vymoženůstce zvané photoshop, jsem se dost přiučila a dělání popisků do menu, to je pro mě úplná maličkost, protože je to opravdu jednoduché. Všechny popisky, jaké jste zde viděli, jsem dělala osobně a dělala jsem je i pro Michelle. Takže pokud byste rádi popisek a nevíte jak na to, ráda vám je udělám i s nějakou tou výzdobou. Pokud si tedy chcete objednat, tak buď bychom se dohodli přes skype, nebo přes icq (o které mi napište na kate.rich@seznam.cz) anebo mi napište rovnou do komentářů:
blog:
váš nick:
jakým písmem by to mělo být(myslím přímý název toho písma):
barvu písma:
text popisků (oddělujte čárkami):

Pokud si objednáte a už to bude hotové, tak vám napíšu na blog.
Těším se příště na vás,
Vaše

Na pokecu s toaleťákem

16. srpna 2011 v 16:10 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
Někdy mám pocit, že pan blog.cz je jasnovidec :D Nebude to tak dávno, co se mi stala velmi zajímavá a srandovní příhoda. Bylo to pár dnů před táborem a já dělala spoustu věcí, které jsem potřebovala do začátku tábora stihnout a to se obvykle protáhlo do pozdních (resp. brzkých ranních) nočních hodin a můj mozek byl už tak zplašený, že mě budil v osum ráno a ty scénáře, jak by mohl tábor pro mě dopadnout mi také na klidnosti moc nepřidal. Takže se stalo, že jsem další noc ponocovala a šla na záchod, kde jsem si začala číst knížku, když tu moje oči zaregistrovali, že přímo přede dveřmi něco poskakuje. Vzhlédnu od knížky a kouknu na místo, kde jsem tušila tu poskakující věc, nic zvláštního, jen toaleťák :D. Zakroutím hlavou a pokračuji ve čtení, když tu se z toho místa, kde tak majestátně trůnil náš toaleťák ozval naštvaný hlas:

Deníčkoidní výlev (xD)

15. srpna 2011 v 20:49 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki

Já vím nápis zní samozřejmě jako odstrašující případ, ale zatím se lekat nemusíte, protože to ještě stále není to nejhorší, co ode mě můžete čekat. Od té doby, co jsem se vrátila z tábora mám pořád vysmátou náladu a směju se každé blbosti, přestože se tomu nikdo jiný nesměje :D. Takže už je to oficiální: jsem dement na entou :D. Poslední dobou se mi často strácejí brýle, což mého dětského doktora ještě utvrdilo ve vtipu, že mám dětskou sklerózu :D. No jo no, u pana doktora jsme v čekárně jako jedna rodina :D.

Back of camp (xD)

14. srpna 2011 v 21:13 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
Včera, kolem dvanácté, jsem se vrátila z letního tábora. Jak jsem předpokládala, přijela jsem šťastná z nového zážitku a na táboře mi bylo opravdu dobře. Zažila jsem tam spoustu krásných a srandovních zážitků. Jao napřílad noc před bojovkou, nebo hru, kterou hráli vedoucí (z té jsme dostávali záchvaty smíchu ještě hodně dlouho), nebo vytahování pozdních spáčů násilím ze spacáku ("Příště půjdete rovnou do bazénu!!!" :D"). A tak dále. Kdybych vám měla vyjmenovat všechny krásné zážitky z tábora, tak bychom tu byli asi ještě hodně dlouho. Tábor se Panu Lelkovi, všem vedoucím i ostatním spolupracovníkům opět vydařil a přemýšlím o tom (no, dá se říct, že v hlavince už je o téhle alternativě už rozhodnuto), že příští rok pojedu oxidovat znovu (už po třetí :D). Tématika byla zajímavá a přizpůsobení možnostem obyčejného člověka bylo také senzační (tím myslím, že hon na draka, to asi moc lidí nedokáže :D) a ještě teď obdivuji toho velikána, který nakreslil všechno, co jsme tam měli. Vedoucího jsme měli taky skvělého, až na ty sprinty při hrách byl suprový.

Dá se říct, že domů jsem přijela více méně vcelku, jen obě dvě kolena jsou dokonale nepouživatelný (první nějakým způsobem rozkřupnutý, když jsem zdrhala před vedoucím při zvedačce a druhý namožený tím, jak muselo dělat polovičku práce za to první) a jedna rozedřená pata, jinak jsem se oběšla bez větších poraněních.

Domů jsme dorazili v úžasném autobusu (sice jsme už na žádné pumpě nezastavovali, ale to mi bylo už celkem jedno), ale už ne v tak úžasném počasí (pršelo, samozřejmě, že my géniové si vzali otevřené boty, takže se suchýma nohama jsme rozhodně nevyvázli. a to jsme měli řečí, jak bude krásně a vono houby :D). Přijela jsem domů s úsměvem jako kocour Šklíba, jelikož se z mého otce za těch pár minut bez střechy nad hlavou stal vodník (xD).

Z táboru jsem si odvezla pár památek, jako například rozepsaný pohled, který jsem nakonec stejně neodeslala, modré táborové tričko se žlutým nápisem a fialovými podpisy všech lidí, se kterýma jsem se tam kamarádila, i vedoucího a praktikantky a chlupatou veverku s táborového koloniálu (xD). Přiznám se, že posledních pár dní jsem se tam opravdu cítila jako doma, ale přeci jenom- doma je doma. Je konec konců příjemný pocit se ráno vzbudit a necivět přímo do nápisu "Nečum" a nevstát pokaždé v šest ráno, vzít si tepláky, zálezt zpátky do spacáku a spát do sedmi třiceti nebo do osmi, kdy vás vzbudí hlasité řvaní "budíček" a poté zběsilé bušení na dveře. Jak jsem se zmínila, příští rok pojedu znovu a moc se na to těším. A teď se přikloníme spíš k tomu co jsem udělat měla, ale neudělala jsem a co jsem neměla udělat, ale udělala jsem :D.

Měla jsem dokončit Začátek konců- nedokončila jsem (xD), měla jsem dokončit Návrat ze země mrtvých, nedokončila jsem (xD), neměla jsem začínat nic nového, začala jsem (mega rofl). Ano zas jsem toho hodně spackala. Sešit, kdyby nebyl už párkrát poslepovanej, tak už je bez desek a je pořádně zašpiněný :D To jsem šikulka, že? :D Holt jsem toho hodně slíbila, ale málo splnila :D Tímto se s vámi prozatím loučím a příště se snad vrátím s něčím novým.
Vaše

Soul Eater

12. srpna 2011 v 12:00 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
Není to tak dávno (plus mínus tři dny), co jsem dokoukala nádheru zvanou Soul Eater. Na animeonline jsem zkoukla prvnich dvacet dílů a zjistila jsem, že od dvacet jedničky to nejde, tak jsem si řekla, že to holt postahuju, ale po čtyřech dílech mě to přestalo bavit a to jsem byla zrovna v jedné z nejnapínavějších scén a to se člověku špatně přestává, že? Každopádně, to nadšení, se kterým jsem do toho šla, opadlo a mě nezbylo nic jiného, než čekat a po nějakém tom týdnu jsem se dočkala :D Jdu si takhle po animeonline a zatraceně se nudím a tak zavítám na článek s postupy opravy videií a najednou koukam jako sůva s nudlí: on je tam přeškrtnutý Soul Eater. V hlavě se mi rozběhla jednoduchá rovnice: Je to přeškrtnutý= je to opravený= mám na co koukat! Tak jsem se tam pomalu přesunula a hltala jeden díl za druhým a nestačila se divit. V duchu jsem si nadávala, že jsem v tom nejlepším přestala. Ale směr děj:
Takže, o čem, že to vlastně Soul Eater vlastně je? No tak stručně řečeno: Ve světě Soul Eatera se nacházíme ve městě Death city (xD), kde je škola Shibusen, do které chodí spousta uživatelů (technicky vzato normálních lidí) a také zbraně (zbraně, které se mění v lidi). Akademie byla založena, aby v případě, že by byl Kishin (děsí všechny kolem, ale sám je velkej srab :D) oživen (což se bohužel stalo), aby oni chránili. Na začátku se jako první objevují Soul Eater Evans a Maka Albarn. Bojují s kočkou Blair, kterou považují za čaroděnici. Když Soul a Maka zjistí, že Blair nebyla čarodějnice, ale kočka, tak jsou hodně zklamáni, protože když máte 99 duší a tu stovku zkazíte, tak musíte začít od znova (to je nepříjemné) :D V ději postupně poznáváte všechny halvní postavy od Maky až po Kishina, já se vám je pokusím jen tak povrchně představit:
Maka Albarn- Je kamarádská, ferová a milá, umí dávat pořádn rány a někdy mi leze na nervy, ale to bylo jenom dvakrát :D Neumí hrát basket, ale vaření, to si Soul pochvaloval :D. Má plavé vlasy, zelené oči a (podle Soula) je jak prkno (víte co tím myslím ;). Nosí bílou košily s zelenou kravatou a takovou hnědo-zeleno vestičkou a skládanou sukni a když bojuje tak i dlouhý černý kabát. Její partner (zbraň) je Soul Eater Evans. SPOILER!! (NAPSÁNO BÍLÝM TEXTEM A JE TO EXTRA SPOLER, TAKŽE SI PAK NEZTĚŽUJTE, ŽE JSEM VÁS NEVAROVALA!!!! Maka porazí Kishina !!!!
Soul Eater Evans: Soula můžete popsat jedním slovem: frajer :D Často si stěžuje, že to, co dělá, není frajerský :D Přeměňuje se do formy kosy s okem u ostří. Nosí většnou plandavý tepláky, mikinu a čelenku s nápisem Soula má bílé vlasy. Umí hrát na klavír, ale dělá to nerad spoler!!! Ke konci, hraje na klavír černé krve, aby napomohl řetězovému souznění !! Hodně se kamarádí s Black Starem a spolu dělaj nejrůznější vylomeniny, jako tenkrát, když chtěl Black Star použít Soula místo Tsubaki a jaksi mu to nevyšlo.
Black Star: Je hlučný, (po většinu času) otravný a chce všude "vyčuhovat z řady". Oblíká se jako pravý zabiják (triko, které odhaluje jeho svaly a tetování hvězdy a vysokým límcem, rukavice bez prstů, volnější kalhoty a teniskya má modré vlasy- občas mu závidím :D), kdybyste ho potkal v noci, myslel byste si, že to je zabiják, bojuje jako zabiják, ale... (podržte se) jako zabiják se fakt nechová: do poslední chvíle je tichej jako pěna, ale v poslední sekundě, kdy je to už téměř vyhrané, se vyřítí z temnýho kouta s hlasitým pokřikem, tudíž ho každý hned odhalí. Jeho partner (zbraň je Tsubaki)
Tsubaki: Je narozdíl od svého partnera Black Stara naprosto kldná, hodná a milá, pokaždé když má Black Star na krajíčku, je to ona, kdo ho zachraňuje. Tsubaki je vůči Black Starovi hodně tolerantní. To ode mě by už letěl :D Tsubaki má dlouhé, černé vlasy, které ma většinou ve vyském culíku. Nosí dlouhé šaty s jakýms podivným odstínem krémové, které jsou na jejím pravém boku rozstřižené, s pásem na dvakrát omotaný okolo pasu a hvězdou na pravé straně hrudníku( to aby bylo vidět, že patří k Black Starovi :D). Na noze, kterou jí odhaluje výstřih šatů má černou nadkolenku, nosí bílé boty. Na rukou má pruhované rukávky a chlupatá, bílá potítka s hvězdou. Někdy také nosí černou šálu.
Death the Kid: Dalo by se říct, že on je pravým opakem Black Stara. Je inteligentní, tichý, vždy upravený, se slabostí pro simetrii (což mu nejednou způsobilo problémy(tušíte správně- on je jedna z mích nejoblíbenějších postav :D). Pokud jde o symetrii, tak na sobě nejvíc nesnáší své vlasy, protože mají pruhy jen na jedné straně. Plánuje, že se jednou obarví. Jak s asi většina z vás dokáže představit, tak i jeho zjev je až na vlasy naprosto symetrický (když začnete mluvit o nesymetrii jeho vlasů, podaří se vám ho naprosto složit) nosí černobílé oblečení, které je hodně podobné normálnímu společenskému obleku. Kid je syn lehce šíleného ředitele školy- shinigamiho.
Liz a Paty: Jsou pistole Kida. Ve své formě jako zbraně jsou naprosto stejné (právě proto si je Kid vybral), ale když jsou ve své lidské formě nemohou být rozdílnější. Paty je malá, blonďatá, vlasy má krátké a celkově vypadá a vyjadřuje se jako dítě (ale až uslyšíte ten zlý hlas :D to se dost leknete :D). To Liz je její pravý opak: je vysoká, hnědovlasá a vlasy má dlouhé a vyjadřování pasuje na dospělou (i když se narozdíl od Paty bojí duchů).
Je tu ještě spousta dalších postav: Stein, Shinigami, Medusa, Sid, Crona, Spirit atd. to bychom tu byli ještě hodně dlouho :D

Gosick

9. srpna 2011 v 12:00 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki

Gosick

Recept na dobrý spánek

7. srpna 2011 v 12:00 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki

Já se s nespavostí vypořádala po svém a myslím, že ostatním by to mohlo taky pomoct. Podle mě je nespavost tak trošičku (nevím nic, jen říkám, co mi pomohlo) založena i na přebytku myšlenek. Já když nespím, tak mě to pořád nutí o něčem přemýšlet, tak mě napadlo, že když si před spaním hodinku lehnu a budu si přemýšlet o svých věcech, že pak už moje hlavička nic nevymyslí :D Sice to nešlo až tak rychle, jak bych potřebovala, ale pomohlo mi to. Ten hlásek v mé hlavě dal na čas pokoj a když se chystám spát tak až tolik neotravuje. Pokud jde o nespavost, tak jsem na tom byla na čas opravdu bledě. Bod mrazu byl, když jste začali v pět ráno přemýšlet o svém stavu a mě osobně se dělalo až špatně z toho, že takhle to může pokračovat dál, když se sebou něco neudělám. Tenkrát to spíš bylo to, že byly prázdniny a to člověk ponocuje, ale najednou se mu to vymkne z rukou, ale to naštěstí hned, jak začala škola, tak to přestalo.
Ale to přemýšlení, to neplatí jen pro ty, co trpí nespavostí, to by měl občas dělat každý. Tímto článkem jsem vlastně spíš chtěla říct, že každý by si občas měl udělat chvilku, sednout si a popřemýšlet o všem. Lepší je řešit něco s chladnou hlavou, než se do toho po hlavě vrhnout a pak sjistit, že kvůli tomu teď padáte k zemi.
Toto je vysledek jedn mé předspací úvahy :D

We are on holiday!

30. července 2011 v 12:00 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
Takže, od té doby, co jsem jela na dovolenou, jsem sem nic nenapsala. Důvod bude asi takový, že jsem do jisté doby nemohla najít inspiraci a psát o ničem, to mi nikdy nešlo. Každopádně, teď odjíždím na tábor (čili dnes) a budou zde přednastavené články. Aby se nic nepokazilo, tak jsem sem pro jistotu dala tělesnou stráž, která to tu bude hlídat v mé nepřítomnosti(takže ji radši neštvěte :). Takže kdyby článek nevyšel podle plánu, tak to sem hodí ručně a kdyby se přeci jen naskytl problém, že by to nešlo vydat úplně, tak se omlouváme, ale někdy se to holt stane. Nebudu tady dva týdny, takže i když bude nějaké zajímavé téma týdne, které by mě zaujalo , tak na něj bohužel nic nenapíšu, ale kdyžtak to sem dám jako dodatečný článek, ale už to nebude přidané do TT.
Co se dovolené týče, užila jsem si to až na to, že když jsem chtěla spát, tak to jaksi nešlo, protože když nespím na boku, tak mi jde usínání hodně ztuha a tam byla postel uprostřed místnosti a nebyla u žádné ze stěn, tudíž pokaždé, když jsem se otočila na bok, tak mi ten prokletej hlásek v mí hlavě, který vždycky tak spolehlivě ignoruji, začal naříkat, že se bojí, že je někdo za mnou. :D Takže bezva noc, až tu poslední jsem dokázala ten hlásek umlčet. Ale jinak jsem si dovolenou užila a odnesla si celou sbírku těchhle nádherných kšiltovek (jsou plastový :D\) :
Mám všechny barvy(bílá, žlutá, červená, růžová, fialová, modrá, zelená) a některý i dvakrát, ale s těma si hraje bratříček (xD), kterému bude teď v srpnu rok. A ta zmrzlina, mňam *oblízne se*. Na ni jsem v český republice ještě nenarazila, ale jestli někdo ví, kde ji prodávají, tak napište (xD). Sluníčko a koupání bylo taky parádní, ale nejvíc jsem se opálila při cestě autem tam i zpět (xD). Voda byla taky skvělá, vyzkoušela jsem oba dva bazény (studený i teplý).
Když jsme s rodinkou přijeli domů, tak na nás už babička s pejskem už napjatě čekali. To bylo vítaní, obzvláště od pejska, ten skákal, oblizoval a běhal, že nevěděl, kde mu ta jeho kebulka stojí :D. Možná, že by většina z vás čekala, že se na dovče budu jenom ulejvat, ale...... omyl! Dá se říct, že jsem se ulejvala, ale taky jsem psala a až se po táboru dokopu, tak tu bude i připravovaná knížka: Začátek konců- mnou sepsaná. Nebude to asi zrovna dlouhý, ale já jsem s tím spokojená. Ze série přísně důvěrné bude ještě několik knih jako například Úžasný dům, na kterém pracuje zatím Barča (dřív jsem na tom pracovala i já, ale shodli jsme se, že každou knihu napíše někdo jiný).
To je před odjezdem ode mne asi vše, tak se tu zatím mějte dobře a neštvěte Páju, abych pak zase nemusela slepovat její nervy. :D
Mám všechny barvy(bílá, žlutá, červená, růžová, fialová, modrá, zelená) a některý i dvakrát, ale s těma si hraje bratříček (xD), kterému bude teď v srpnu rok. A ta zmrzlina, mňam *oblízne se*. Na ni jsem v český republice ještě nenarazila, ale jestli někdo ví, kde ji prodávají, tak napište (xD). Sluníčko a koupání bylo taky parádní, ale nejvíc jsem se opálila při cestě autem tam i zpět (xD). Voda byla taky skvělá, vyzkoušela jsem oba dva bazény (studený i teplý).
Když jsme s rodinkou přijeli domů, tak na nás už babička s pejskem už napjatě čekali. To bylo vítaní, obzvláště od pejska, ten skákal, oblizoval a běhal, že nevěděl, kde mu ta jeho kebulka stojí :D. Možná, že by většina z vás čekala, že se na dovče budu jenom ulejvat, ale...... omyl! Dá se říct, že jsem se ulejvala, ale taky jsem psala a až se po táboru dokopu, tak tu bude i připravovaná knížka: Začátek konců- mnou sepsaná. Nebude to asi zrovna dlouhý, ale já jsem s tím spokojená. Ze série přísně důvěrné bude ještě několik knih jako například Úžasný dům, na kterém pracuje zatím Barča (dřív jsem na tom pracovala i já, ale shodli jsme se, že každou knihu napíše někdo jiný).
To je před odjezdem ode mne asi vše, tak se tu zatím mějte dobře a neštvěte Páju, abych pak zase nemusela slepovat její nervy. :D
 
 

Reklama