NIC zdůrazňuji NIC nebudete kopírovat! Jestli se to ke mě někdy dostane, tak si vás dám k obědu! 6 až deset let jím k snídani, 10 až 18 jím k obědu, 18 a víš jím k večeři! Pochopili? Takže, s příjmáním reklam končím!!! Přišla jsem totiž na to, že i když vám sem hodím příslušnou rubriku, tak to většina z vás stejně používat nebude. Takže ode dneška: 22. srpna 2011 tady rubrika Smeťák nebude. Což pochopitelně znamená- žádné reklamy, otázky na formspring.me. Jinak cituji Tabithu: REKLAMY IGNORUJI, SPAMERY ŽERU K SNÍDANI, SB NEPŘÍJMÁM (má poznámka- sb příjmám pouze po mailu, nebo zprávě autorovi, ok?), POKUD JE TO NUTNÉ BLOKUJU.NEHLASUJI ANI SE NEZÚČASTŇUJI ŽÁDNÝCH SOUTĚŽÍ, KRITIKU PŘIJMÁM RÁDA POKUD MÁ HLAVU A PATU.BUĎTE VÍTÁNI V MÉM ŠÍLENÉM SVĚTĚ......

Červenec 2011

Cestovatelka:01 Proč sakra já?!

31. července 2011 v 12:00 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki |  Cestovatelka
Tak, toto má být prosím moje první FF, která zatím straší jenom na Konoha.cz a já ji našla až při vyprazdňování počítače a napadlo mě to dát sem. Bavte, ačkoliv je tenhle díl o něco slabší, protože je to oprvdu to nejprvnější, co moje ruka kdy splácala. Mělo by to být o cestování anime postaviček z naruta a nás mezi jejich a naším světem. Prostě a jednoduše: blobost na entou :D Tak se nelekejte, nich nejezte, nepijte a radši si připravte i nějaké prášky, pokud ste alergik a pokud jste klaustrofobik, tak si přiveďte někoho, kdo vás bude utěšovat, že se stěny nezmenšují (xD).
Cestovatelka:Proč sakra já?! 01
V pokoji neznámé dívky
Byla temná noc, hvězdy svítily a v pokoji mladé dívky se děly prapodivné věci.Po pokoji se rozlilo bílé světlo a v malé místnosti se objevila tajuplná postava v dlouhém černém plášti a lehce cvrnkla do ležící osoby.Zajiskřilo to a osobě spadla do náruče jakoby vylepšená silueta ležící dívky.Znovu se objevilo bílé světlo a dvě postavy zmizely a pokoj se opět propadl do bezedné tmy.
Kdesi pod velkým stromem
Pod poměrně starým a velkým stromem spala mladá dívka.Kdyby se na ni podíval někdo z vás asi by si pomyslel, že určitě není normální.Na to odkud pocházela rozhodně nevypadala.Měla středně krátké, hnědé vlasy a vzadu jí z nich vyrůstaly 2 dlouhé prameny v gumičkách.Měla na sobě síťovanou košili a tričko podobné Sasukemu a dlouhé rozevláté tepláky.
Kolem ní stála skupinka vysokých mužů v černých pláštích.Jeden z nich, který měl modrou kůži už značně nervózně pochodoval kolem velkého stromu a v jednom kuse nadával na to, jak ta holka dlouho spí.
Když udělal 150té kolečko už to nevydržel, přišel k hnědovlásce a pořádně s ní zatřásl. Dívka otevřela oči a zamumlala:
"Mami, ještě chvilku, vždyť je sobota!" když však otevřela oči,vypískla tak, že byl modrokožnatec nucen ji pustit a zacpat si uši. Samozřejmě, že ve vteřině jí došly všechny podrobnosti o její situaci:Je obklopena masovými vrahy, na neznámém místě a neví, co s ní zamýšlejí.A tolik otazníků to by bylo i na dospělého moc, takže ji nenapadlo nic jiného, než rychlostí zvuku vylézt na strom.Tam velmi pečlivě s pocitem alespoň o trochu většího bezpečí hodnotila situaci, ale největší šok ji čekal ,když se podívala na sebe :Uviděla sice naprosto u ní normální barvu vlasů, ale ten střih jí rozhodně ani zdaleka nepřipomínal ten svůj.Vypadala víc než podivně ,dokonce i šaty vypadaly jako z jiného světa.
"Co jste to se mnou ksakru udělali?!" Zavrčela na ně.
"My nemůžeme za tvoji fantazii" Prohlásil Kisame v domnění, že ona ví proč takhle vypadá.
"Cože?!Jak to myslíš?Za moji fantazii?!"Řekla dívka nechápavě.
"Samozřejmě, že...."Chtěl pokračovat Kisame ,ale Uchiha starší ho zastavil.
"Počkej Kisame, ona to neví."
"Co nevím?!"Tázala se naštvaná dívka pořád ještě sedící na stromě.
"Tak slez dolů a my to vysvětlíme" pokusil se vyjednávat Itachi.
"No dobře..."řekla nedůvěřivě dívka a slezla ze stromu.Uchiha se rozhlédl kolem sebe a ostatní dělali ,že ho ignorují.Povzdechl si a pustil se do vyprávění následků a důsledků této nemilé situace.
"No, vypadáš takhle, protože jsi se takhle vymyslela. Dostaly jsme tě sem tak, že jsme tě pomocí mého genjutsu donutili mě poslat na zem.Tam jsem oddělil tvoji fantazii od skutečnosti a proto vypadáš takhle. A přejděme k našemu hlavnímu problému. Tak tedy, v našem světě se poslední dobou objevují lidé z vašeho světa a my je nemůžeme dostat zpátky, sice se nám podařilo dostat všechny prozatím do skupinek do několika vesnic.."
"Ale za příchozími přeci zůstávají pootevřené vchody ne?"Přerušila ho dívka.
"To je právě náš problém:Ty vchody tam nejsou!"Jakoby do dívky v tu chvíli uhodil blesk.Ty vchody tam nejsou?!Buď si ze mně střílí, nebo tu máme vážnej problém!
"A co s tím mám dělat já?"Zeptala se s naivitou tříletého dítěte.Celá skupinka na ni upřela svůj nechápavý výraz, všem v tu chvíli proletělo hlavou: To taky neví?!
"Ehem tak jak se na tebe tak koukám, tak vidím ,že ty víš o svých schopnostech velký ho..houby ,co?"Dívka se na něj podívala s výrazem, který napovídal, že si myslí ,že se asi zbláznil buď on ,nebo ona.
"Aha." Prohlásil Itachi poté, co si prohlédl nechápavý obličej jeho posluchačky. Ohlédl se po svých "spolupracovnících".
"V tom případě půjdeme do sídla Akatsuki a tam to probereme se šéfem!" ukončil debatu Kisame.Celá skupinka až na dívku se rozeběhla směrem Akatsuki sídla.
"Hej moment!Já neumím lítat rychlostí světla jako vy!" volala za nimi dívka.Celá skupinka se zastavila a hleděla na malou tečku na obzoru, která na ně rozčileně mávala.
"Fajn tak já tě vezmu." nabídl jí Zetsu.
"Ani omylem!Na masožravce nepojedu!Ještě bys mě sežral!" zaprotestovala dívka.
"Hele jako nevybírej si!" okřikl ji dotčeně Zetsu, ve kterém se podobně jako v Kisamem začaly vařit nervy s krví.Ale dívka si trvala na svém, tak ji Zetsu jednoduše vzal na záda i přes její protesty a vydali se na cestu do Akatsuki sídla.
V Akatsuki sídle,pracovna Peina
"JAK TO MYSLÍTE, ŽE ONA NIC NEVÍ?!" zahřměl vůdce až se celé sídlo včetně členů vražednické skupiny, kteří se mu snažili šetrně sdělit, že ona vlastně nic neví nadskočilo.
"No, víte šéfe, ona tvrdí, že technicky není možný, aby měla moc, když o ní ani neví a odmítá nám to uvěřit."
řekl trochu roztřeseně Sasori, který zde nedobrovolně figuroval jako vyjednavač.
"A co teď jakože máme dělat?!" zeptal se už dost podrážděný Pein, který byl rudý zlostí.
"Já bych měl nápad."
zvedl ruku Hidan.
"Hm?"
"No proč by někdo z nás nemohl jít s ní do jejího světa a tam ji trénoval?"
zeptal se Hidan a prosebně se přitom na vůdce podíval.
"Zní to jako dobrý nápad, ale kdo?" zeptal se Pein.
"No....Sakra!To nevím...."
"No Zetsu každopádně ne, ten uvidí kapku krve a nezná se.Ty Hidane, silně pochybuji, že bys odolal pokušení ji obětovat Jashinovi.Tobi je totálně neschopný, Kakuzu toho radši vynechám rovnou, Deidara...."
"Ne ,ani omylem ne! S tím třeštidlem já nikam nejdu ani kdyby mi za to platili!"
"Aha,Konan vám nedám a Sasori.....kde je?!"
"Utek."
"Proč?"
"Tušil ,že na něj taky dojde."
"Zatracenej dřevák!Tak zbývá už jen....Itachi."
zkonstatuje vůdce a podívá se směrem, kde naposledy spatřil Itachiho. Itachi chrněl ,jak bylo jeho zvykem když ho něco nudilo ,ale tentokrát udělal chybu, že spal.
"Vidím, že Itachi nemá žádné námitky, takže je to vyřešeno!" ukončil debatu Pein.
O několik minut později v dočasném pokoji našeho hosta
Dívka na tom byla podobně jako Uchiha starší-spala.Někdo zaklepal na dveře do pokoje.
"Dále..." zamumlala dívka z polospánku.Dovnitř vkročil Tobi.
"Slečno-san, vzbuďte se!" zatřásl s ní Tobi. "Šéf vám chce něco říct!"
"Ať si trhne nohou!Musím dodržovat spánek, nebo budu trpět nespavostí a pak ze mě teprv nebude žádnej váš bojovník." odbylo ho hnědovlasé stvoření.
"Ale slečno-san......"
"Vypadni Tobi a říkej mi Ariadna!" vyhodila ho a lehla si zpátky.
V pracovně Peina,Tobi vysvětluje
"JAK TO MYSLÍ, ŽE NEBUDE VSTÁVAT?!Jako si myslí co?Že tohle je ubytovna?!" ten randál Ariadnu vzbudil a ona teď ještě se zalepenýma očima vkročila do pracovny hartusícího Peina.
"Pane bože, proč tak vyvádíš?!Vždyť už jsem tady!" řekla Ariadna naštvaně a posadila se na rozviklanou židli u Peinova stolu.
"No to je dost!Tak jsme se na poradě shodli na tom, že ty se vrátíš do svého světa a tam tě bude Itachi trénovat a poučovat o tvé schopnosti, je to jasné?"
"Něco jsi nedomyslel: kde bude bydlet?"
"No přece u tebe, kde jinde?"
"Nepřichází v úvahu : za prvé :nebudu mít v domě vraha
za druhé:nemám místo
za třetí:to je to poslední co bych potřebovala, aby rodiče zjistili
,že mám v domě vraha!"
"Budeš se s tím muset smířit!"
"A proč?"
"Je to jednoduché: nechceš přijít o svůj svět!"
"Fajn přemluvils mě!"
"To rád slyším." Domluvil Pein a vítězoslavně se usmál.

We are on holiday!

30. července 2011 v 12:00 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki |  My soul, my life
Takže, od té doby, co jsem jela na dovolenou, jsem sem nic nenapsala. Důvod bude asi takový, že jsem do jisté doby nemohla najít inspiraci a psát o ničem, to mi nikdy nešlo. Každopádně, teď odjíždím na tábor (čili dnes) a budou zde přednastavené články. Aby se nic nepokazilo, tak jsem sem pro jistotu dala tělesnou stráž, která to tu bude hlídat v mé nepřítomnosti(takže ji radši neštvěte :). Takže kdyby článek nevyšel podle plánu, tak to sem hodí ručně a kdyby se přeci jen naskytl problém, že by to nešlo vydat úplně, tak se omlouváme, ale někdy se to holt stane. Nebudu tady dva týdny, takže i když bude nějaké zajímavé téma týdne, které by mě zaujalo , tak na něj bohužel nic nenapíšu, ale kdyžtak to sem dám jako dodatečný článek, ale už to nebude přidané do TT.
Co se dovolené týče, užila jsem si to až na to, že když jsem chtěla spát, tak to jaksi nešlo, protože když nespím na boku, tak mi jde usínání hodně ztuha a tam byla postel uprostřed místnosti a nebyla u žádné ze stěn, tudíž pokaždé, když jsem se otočila na bok, tak mi ten prokletej hlásek v mí hlavě, který vždycky tak spolehlivě ignoruji, začal naříkat, že se bojí, že je někdo za mnou. :D Takže bezva noc, až tu poslední jsem dokázala ten hlásek umlčet. Ale jinak jsem si dovolenou užila a odnesla si celou sbírku těchhle nádherných kšiltovek (jsou plastový :D\) :
Mám všechny barvy(bílá, žlutá, červená, růžová, fialová, modrá, zelená) a některý i dvakrát, ale s těma si hraje bratříček (xD), kterému bude teď v srpnu rok. A ta zmrzlina, mňam *oblízne se*. Na ni jsem v český republice ještě nenarazila, ale jestli někdo ví, kde ji prodávají, tak napište (xD). Sluníčko a koupání bylo taky parádní, ale nejvíc jsem se opálila při cestě autem tam i zpět (xD). Voda byla taky skvělá, vyzkoušela jsem oba dva bazény (studený i teplý).
Když jsme s rodinkou přijeli domů, tak na nás už babička s pejskem už napjatě čekali. To bylo vítaní, obzvláště od pejska, ten skákal, oblizoval a běhal, že nevěděl, kde mu ta jeho kebulka stojí :D. Možná, že by většina z vás čekala, že se na dovče budu jenom ulejvat, ale...... omyl! Dá se říct, že jsem se ulejvala, ale taky jsem psala a až se po táboru dokopu, tak tu bude i připravovaná knížka: Začátek konců- mnou sepsaná. Nebude to asi zrovna dlouhý, ale já jsem s tím spokojená. Ze série přísně důvěrné bude ještě několik knih jako například Úžasný dům, na kterém pracuje zatím Barča (dřív jsem na tom pracovala i já, ale shodli jsme se, že každou knihu napíše někdo jiný).
To je před odjezdem ode mne asi vše, tak se tu zatím mějte dobře a neštvěte Páju, abych pak zase nemusela slepovat její nervy. :D
Mám všechny barvy(bílá, žlutá, červená, růžová, fialová, modrá, zelená) a některý i dvakrát, ale s těma si hraje bratříček (xD), kterému bude teď v srpnu rok. A ta zmrzlina, mňam *oblízne se*. Na ni jsem v český republice ještě nenarazila, ale jestli někdo ví, kde ji prodávají, tak napište (xD). Sluníčko a koupání bylo taky parádní, ale nejvíc jsem se opálila při cestě autem tam i zpět (xD). Voda byla taky skvělá, vyzkoušela jsem oba dva bazény (studený i teplý).
Když jsme s rodinkou přijeli domů, tak na nás už babička s pejskem už napjatě čekali. To bylo vítaní, obzvláště od pejska, ten skákal, oblizoval a běhal, že nevěděl, kde mu ta jeho kebulka stojí :D. Možná, že by většina z vás čekala, že se na dovče budu jenom ulejvat, ale...... omyl! Dá se říct, že jsem se ulejvala, ale taky jsem psala a až se po táboru dokopu, tak tu bude i připravovaná knížka: Začátek konců- mnou sepsaná. Nebude to asi zrovna dlouhý, ale já jsem s tím spokojená. Ze série přísně důvěrné bude ještě několik knih jako například Úžasný dům, na kterém pracuje zatím Barča (dřív jsem na tom pracovala i já, ale shodli jsme se, že každou knihu napíše někdo jiný).
To je před odjezdem ode mne asi vše, tak se tu zatím mějte dobře a neštvěte Páju, abych pak zase nemusela slepovat její nervy. :D

Grafics!

7. července 2011 v 13:11 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki |  Novinky z mého bláznivého světa
Tak, jak název napovídá, v tomto článku se bude diskutovat o grafice. Pravděpodobně začnu dělat layouty, popisky, a ikonky, ale s těmi layouty to nevím jistě. Asi budou trvat douho a nebudou asi moc pěkné, ale doufám, že se budu časem zlepšovat. Takže dnešním dnem počínaje se tu objeví článeks "Objednej si" a nezbude vám pravděpodobně, než čekat. Teť pojedu ke kamarádce a budeme spolu něco vytvářet.Možná se tu ještě dneska objevim, ale vzhledem k povaze mé kamarádky, nezaručuji, že živá :D
Tak se snad ještě uvidíme,

Recenze dnešní noci

6. července 2011 v 11:13 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki
Tak, toto byla již druhá noc tyto prázdniny, když jsem se mimořádně bavila. Zasvěcení ví. Ještě teď mě z včerejšího zážitku bolí bránice z těch naprosto dokonalých a bezchybných výtlemů a něco vám povím: stál to za to. Byly jsme opět na blogu růžovéé entity a užívali si té naprosto úžasné zábavy .


. ještě teď se mi vybavují všechny ty vtipy a bude se mi po té růžové entitě fakt stýskat . Jak jsem slíbila, tak jsem si přeprintscreenovala celou konverzaci a poslepovala to tak, aby to vypadalo jako normální stránka a kdo bude chtít, nechť mi napíše na e-mail: kate.rich@seznam.cz. A já mu nazpátek pošlu zazipovanou složku s komentáři i se samotnými články. Zaručuji i těm, co se neúčastnili, že se pobavíte, protože na to, na co jsme tu noc přicházeli, na to nepřišel snad ještě nikdo . Takže, jak už jsem se zmínila, pokud chcete, napiště mi a já vám to pošlu.
Tu no, co jsem byla na blogu té růžové entity, tak tam přicházeli blogeři, kteří měli opravdu kolosální blogy a mě nezbylo než se dívat a obdivovat. Jo, někteří si opravdu zasouží obdiv a rozhodně jich není málo, jo a je to docela velký, takže to bude trvat trochu dýl,. Proti nim, já jsem nic....
A protože tušim, že nás hodně brzo z toho blogu tý růžový entity vyhoděj, tak se můžete přesunout ke mě na Smeťák. Tady můžete v klidu pokračovat.

Začátky a konce

5. července 2011 v 0:40 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki |  My soul, my life
Trochu opožděně, ale přeci jen.
Jo, jo, já vím, tenhle článek tady měl být už dávno, ale nebyl, tudíž tu je dnes 4. 7. 2011. Tak začínají prázdniny a končí školní rok. Věřte nebo ne, ale na 30. červen jsem se vůbec netěšila. Sice začínají prázdniny a na 2 měsíce kočí ta nekonečná desetiměsíční otrava očitelů, ale je toho hodně, co jsem ten den ztratila. Naše třída ztratila opravdu milou, hodnou, příjemnou a u nás nekonečně oblíbenou paní třídní učitelku Ditu Andělovou, kterou jsme měli moc rádi. Sice to byla češtinářka, ale když jste něco nechápali, tak vám neřekla: "Holt se to musíš naučit. Jinak to nejde." Ale přišla k vám a začala vám to kousek po kousku vysvětlovat. A museli byste být fakt dost velký idioti, abyste to ani po tom nechápali. Příští rok jsme ji měli mít na němčinu, ale místo ní budeme mít nějakýho starýho, morousovskýho dědka, co je nepříjemnej, až to bolí.
Tak, přejděme k té lepší stránce. Za výzo jsem dostala bobový brejličky :D Někdo by možná nebyl vůbec rád, že má brýle, ale já jsem nadšená :D













































Mám je moc ráda, asi hlavně proto, protože já mám moc ráda kombinaci bílé a černé :D Teď už konečně rozeznám všechno kolem sebe a ten otravnej hlásek v mým mozku, co mi říkal, že tamto čísílko není 38, ale 32 už konečně dal pokoj. :D Tak se tu s vámi pro zatím loučím. Nemůžu říkat prodnešek, protože je 0:40 ráno, takže dneska tu určitě ještě něco bude :)

Akatsuki kempuje- 5.den

2. července 2011 v 18:41 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki |  Akatsuki kempuje
Další kapitola je na světě, rozjela jsem se až podezřele rychle (a to mi zahřátí trvá obvykle dva dny, teď už jen dvě hodiny). Dnes bude vařit Itachi a jakpak to asi dopadne? :D
Deidara musel přes noc rozdejchávat Tobiho poznámky typu: "To od vás nebylo pěkné, že jste tohle Tobimu udělal sempai! Tobi is good boy! On si tohle nezaslouží!" a podobně, takže ráno Deidara vypadal jako oživlá mrtvola kvůli nedostatku spánku.
"Sempai a proč vstáváte tak brzo?" zeptal se Tobi, kterého Deidara nechtěně vzbudil.
"Na rozdělení práce, Tobi."
"A může jít Tobi s vámi, sempai?"
"Stejně bys se mnou šel, i kdybych ti to zakázal" povzdechl si Deidara.
"Hai!"
V opancéřovaném stanu, rozdílení práce
"Tak včera to bylo slosování kamenů, tak co třeba dneska kámen-nůžky-papír?" navrhl Kisame.
"Určo."
Po deseti minutách je rozhodnuto
"Tak Itachi, ty jsi prohrál, takže dneska to je na tobě" prohlásil škodolibě Hidan.
"Jen se nenaparuj. Já nebudu vyvádět jako ty."
"Nepovídej, tak schválně, že na sebe nevezmeš růžovou zástěru s medvídkem" snažil se ho Hidan vyhecovat.
"To neudělám. A navíc, my žádnou nemáme."
"A to řekl kdo?" na to se Hidan zachechtal a vytáhl popsanou zástěru.
"To na sebe nevezmu" odvětil Itachi s ledovým klidem.
"Seš srab."
"Tak ať." Ten Uchiha je větší oříšek, než jsem myslel.
"Stejně budeš muset Itachi" řekl Deidara.
"Proč?" zeptali se Itachi s Hidanem naráz.
"No….."
"Mluv!"
"Vy se na mě budete zlobit….."
"Dělej!"
"Tady už jiná utěrka není" objasnila Konan místo ufňukaného Deidary, nad kterým se tyčil Itachi jako bůh pomsty.
"Cože?! A s čím teda vařili oni?" zeptal se Itachi ukazujíce na ty, kteří už měli službu za sebou.
"No, jim se právě podařilo ty utěrky zničit. Poslední zničil právě Deidara."
Jestli tuhle opičárnu přežiju ve zdraví, bude to zázrak.
"Itachi-san, mohl bych vám pomoct?" zeptal se Tobi Itachi ho na cestě do kuchyňky.
"Dobře Tobi" povzdechl si Itachi.
V provizorní kuchyňce
"Jak může Tobi pomoct, Itachi-san?"
"Vem si rukavice, tady si sedni a loupej brambory" řekl Itachi a zapálil katonem plynový hořák.
Po jisté době, u oběda
"Itachi, je Tobi v pořádku?" zeptal se Pein.
"Jo, sedí na stromě, protože se strašně lek, když jsem dělal řízky."
"Tys ho nezabil? Blahopřeju. Já bych ho pravděpodobně rozčtvrtil na kousky."
"Děkuju. Jsou řízky a bramborová kaše."
"Mňam!" zvolali všichni u stolu, protože všichni je milovali.
"Není to doufám jako to perfektní překvápko od Hidana, že ne?"
"No dovol!" *Hidanův nenávistný pohled*
Po jídle
"Vyhlašuji soutěž ve vaření!" zavelel Pein s úsměvem od ucha k uchu.
"Porota bude Pein a Tobi" dodala Konan. Všichni se dali bez většího nadšení do práce a ne všem to taky šlo.
"Jo a Hidane, žádný maso!"
"No jo."
Došlo k několika menším haváriím, ale nakonec to všichni jakž takž udělali.
Po hodině, když všichni dovařili
"Tak, co všichni uvařili?" zeptal se Pein a na tváři mu pohrával příjemně naladěný úsměv.
"Itachi udělal čokoládový koláč, Kisame vegetariánskou sekanou, Zetku rybí prsty- ještě zdůrazňoval, že chce naštvat Kisameho, Konan povidlové buchty a Deidara krevelový Mc Wrap."
"A co Sasovi? Kde je vlastně celou tu dobu ten loutkář?!"
"Tvrdil, že by mu tu všechno shnilo, nejel s náma."
"Aha, a co Hidan?"
"Instantní polívka."
"No, doufám, že víš, že tohle je vaše večeře, takže pokud si myslíš, že to je poživatelné, tak prosím."
"Nechtěli jste mi dovolit maso, tak to máte. Moment! Tohle jako budu jíst?! Nikdy! Itachi, že mi dáš najíst!"
"Za tu utěrku? Ani mě nehne" řekl Itachi a vyplázl na něj jazyk.
"Prosím."
"Jak sladká může být pomsta!"

Akatsuki kempuje- 4.den

2. července 2011 v 18:32 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki |  Akatsuki kempuje
Je tu další kapitola (přijde vám podezřelé, že jsem se tak rozjela? -mě taky -.-") A zde už se proflákne, co že to Hidan vlastně vařil :D
Druhý den měli všichni až na Zetsua (jeho žaludek už byl na podobné věci zvyklý) žaludeční nevolnosti. I když všem Hidanova večeře chutnala, jejich žaludek byl bohužel pro Hidana chytřejší.
"Cos do tý večeře proboha dal? Nějaký projímadlo?"
"Nic zvláštního, jenom kuře." To jsem zvědav, kdy to pokouknou.
"Ještě nikdy mi nebylo po kuřeti blbě." Aby ne, tomu týpkovi bylo přinejmenším šedesát.
"To nevím, asi si vaše žaludky špatně zvykaj na kvalitní stravu." Tý jo, já lžu jako když tiskne a nikomu to nepřijde divný.
"Prej kvalitní stravu" odfrknul si Kisame.
"No samo sebou. To byla ta nejkvalitnější slepice, kterou jsem v sídle chytil." Až na to, že v sídle žádný slepice nejsou. Maximálně ty modrovlasý.
"Mno, asi to budeme muset přežít" kapituloval žralok a radši se odporoučel na záchodky, kde chtěl otevřít brány pro další část Hidanova "kuřete".
Jen ať trpěj. Tohle maj za to, že jsem jim musel dělat šaška.
"A kdo má dneska vlastně službu?" Hidan už nedokázal přemoct úšklebek, který si tam šetřil na horší časy.
"Dneska? Jo dneska to schytal Deidara."
"Deidara? Tak to se setsakramentsky pobavím."
V poledne, oběd
"Tak copak nám Deidara udělal k obědu?" zeptal se Pein, kterému se po Hidanově "kuřeti" už značně ulevilo.
"Polívka z kopřiv (poznámka Suisei: nevím jestli se dá polívka z kopřiv vařit a jestli to vůbec může být poživatelné, ale co by náš šéfkuchař Deidara neudělal, že :D) , nudle s vajíčkem a vanilková zmrzlina s polevou z lesních plodů (neptejte se mě, kde jsem přišla na tohle xD)."
"To zní dobře, jen doufám, že to nebude mít podobné účinky jako to Hidanovo kuře" poznamenal Pein a neodpustil si přitom ironický tón.
"Hele, já nemůžu, že váš umíněnej žaludek nemá rád lidi…." Hidan se uprostřed věty zarazil, když zjistil, co právě řekl. A je to v prdeli Hidane… Nikdy becích si nepomyslel, že se prořeknu sám..
"LIDI?! JAKÝ LIDI?! CHCEŠ MI NAZNAČIT, ŽE TO, CO JSI VYDÁVAL ZA KUŘE BYL ČLOVĚK?!"
"Já se přeřek, chtěl jsem říct: slípky."
"Ale řekls "lidi."
"Ne, opravdu jsem se přeřekl."
"Hidane, už je vidět, jak ti naskakuje na čele tik. TYS NÁM DAL MÍSTO KUŘETE ČLOVĚKA?!"
"Fajn, obětoval jsem ho a to, co mi z něj zbylo jsem vám dal k jídlu" to už Hidan kapituloval. Všichni tomu přihlíželi s otevřenou pusou a všichni najednou zvolali: "Cože?! Ty idiote!"
"Jo, byl to chlap a bylo mu šedesát."
"Ty idiote! Za tohle budeš do konce týdne mýt hajzly, po tom, co jsem se tam chodili vyprazdňovat." Tohle byl Konanin verdikt a byl opravdu tvrdý. Že já dement radši nelovil ty slepice. "Hai…"
"A kam se půjde dneska?"
"Co třeba do lesa na houby?" navrhl Deidara.
"A kde je celou tu dobu Tobi, Deidaro?"
"To je tajemství."
"Deidaro!"
"Svázaný u mě ve stanu" pípl Deidara.
"Dojdi hned pro něj a do konce našeho výletu a v podstatě do konce tvého pobytu v Akatsuki ti ho dávám na starosti."
Když Deidara Robino přinesl, tak každý žasl nad tím, jaký tu byl bez něj klid. Ano, TObi otravoval, co to šlo a nejvíce ze všech to odnášel Deidara. Protože se všichni snažili udržet Peinovy nervy co nejdýl v pořádku, tak museli krotit hlavně Robino, který byl schopný člověka připravit o nervy za necelou minutu bez větších námah.
Večer, všichni až na Peina s Tobim jsou totálně zničení z výletu
"Já toho skrčka zabiju!" vyhrožoval Deidara, který musel celou cestu Robino nést na zádech, |jelikož se Tobi vymluvil, že má úpal a nemůže chodit.|
"Radši nevraždi a vař."
"Fajn" zabručel Deidara a |snažil se| vařit.
"Celozrnné knedlíky a houbovou omáčkou!" zvolal Deidara a podával jídlo na stůl.
"Mňám! V jste rozený kuchař sempai!" Jestli to přežiju, pak to bude holý zázrak! Bědoval Deidara a bez jakékoliv chuti něco jíst se vydal do stanu.

Akatsuki kempuje- 3.den

2. července 2011 v 18:09 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki |  Akatsuki kempuje
Nezadržitelně pokračujeme dále a je tu další kapitola, tentokrát trochu vyprášíme kožich Hidanovi, ale slibuji, že to nebudu přehánět Mrkající
Kolem tří ráno se ozval z opancéřovaného stanu Hidanův naštvaný křik
"Nanííí?! Ne, to já prostě dělat nebudu!" stál si Hidan stále na svém.
"Hele, viděls, že jsme nešvindlovali. Dneska na tebe padl úklid tábora i vaření."
"To je jedno! Já vám nebudu dělat šaška, jenom kvůli blbejm zápalkám!"
"Budeš, každý z nás, kdo měl službu, to bez reptání přijal" pokračovala Konan neúnavně v hádce.
"Nebudu, ani kdybyste mi za to platili."
"Kdybyste mi platili, tak já bych to za něj klidně vzal" prohlásil Kakuzu s jiskřičkami v očích.
"Tak fajn, já ti zaplatím a ty to za mě vezmeš" na to se Hidan zaculil a i naprosto tupý člověk by na něj poznal, že svůj slib nikdy nesplní.
"Tak…" Kakuzu nedořekl, skočila mu do řeči Konan:
"Zapomeň. Ty mu to slíbíš a nikdy nezaplatíš, to už tady bylo."
"Pche. Jen vás upozorňuji, že to jídlo může být otrávené" prohlásil záludně Hidan a myslel si, že po tomhle mu to projde, ale to se šeredně mýlil.
"Hidane, a já tě upozorňuji, že už delší dobu mám v zajetí tvého králíčka, takže pokud se o něco pokusíš, přijde o hlavu, kterou nechám sežrat medvědům. Nemyslím si, že s tou notnou vrstvou nejrůznějších zbytků jídla to bude problém."
"Cože?! Tys mi vzala Jasninká?! Néééé! Prosím, nic mu nedělej, udělám cokoliv na světě, jen mu neubližuj!" Hidan se zatvářil jako Tobi, když mu vzali sunar a tekli mu z očí potoky slz.
To je vůl. Pomyslel si zbytek organizace a odebral se zpět ke svým stanům.
Kolem jedenácti ráno, u ohniště
"Tak bando, vyhlašuji odpočinkový den! Budeme se jen koupat, opalovat a podobně. Žádné souboje, žádné hádky, žádné bomby a jiné výmysly!" zavelela Konan a šla se obléknout do plavek. Kdyby se něco stalo, ona by mohla velet za mě. Pomyslel si spokojeně Pein a šel se také převlíknout.

U vody
"Itachi chytej!" zvolal Deidara a hodil Uchihovi so ruky něco slizkého, zeleného a více než dost podivně vyhlížejícího.
"Co to je?" zeptal se Itachi, který se ještě neuvědomil co to drží a zapomněl si brýle.
Ten je slepej jak patrona! "Mořská okurka" řekl Deidara a málem se začal válet smíchy ve vodě.
"Aha….Co?! No fuuj!" zhnusil se Itachi odhodil mořskou okurku, ale naneštěstí pro něj DOST špatným směrem.
"Áááá! Co to sakra je?!" zděsila se Konan, na kterou okurka dopadla.
"Kecám, není to okurka, je to jenom želé" to už se Deidara válel ve vodě a smíchy se mu málem roztrhla bránice.
"TY JEDEN!" zvolali Konan a Itachi naráz a začali po sobě stříkat vodu a ostatní se více či méně zapojili a takhle to šlo do večera, dokud všem nezačala být pořádná zima.
U večeře, kolem osmé v noci
"Jak vidím, tak jste se dneska dobře bavili" prohodil Pein a házel očko po Hidanovi, který se ještě teď patlal s jídlem.
"Ano, velmi/ fakt dobře!" prohlásili všichni členové Akatsuki.
"Já taky a co je dneska vlastně k večeři?" optal se Pein a začínal mít menší tik v oku.
"No, dneska vařil Hidan, ale dneska jsem ho u plotny neviděl" utrousil Kisame.
"A kde je vlastně celou tu dobu Tobi, Deidaro?" zeptal se Pein.
"To je tajemství" odvětil zcela klidně Deidara a pro sebe se úlisně ušklíbl. Velké tajemství.
Pein chtěl pokračovat v otázkách, ale to už tam byl Hidan a nosil na stůl.
"Uvařil jsem kuřecí stehýnka se salátem." Tak schválně, jestli poznaj, že toje z člověka. Lidský maso chutná jak kuře, tak by to neměl být problém.
"Hm je to dobrý." Nooooo… možná, že to začnu vařit častěji.

Akatsuki kempuje- 2.den

2. července 2011 v 18:07 | Kirin MiraiRingo Suisei Shirayuki |  Akatsuki kempuje
Pokračování šílené FF, která se urodila v mozku Sheby. My jsme sehraná dvojka: ona vymýšlí, ale protože je v psaní FF naprosto neschopná (potvrzuji), tak převážnou většinu z FF dělám já.
Ráno, když se všichni vzbudili, dostala Konan s Kisamem úžasný nápad: pojedou na lodičce (původní nápad byl, aby Peinova živá sféra vyvolala obří želvu, ale Konan to rázně zamítla s tím, že Pein musí odpočívat a summony zaberou hodně práce a on by byl unavenější než oni)po řece, kterou Itachi s Kisamem našli.
"Tak bando, jedeme se projet na loďce! Do hodiny, ať jste tu!" zavelela Konan a vydala se hledat svitek, který jí věnoval Deidara.
Po hodině se Akatsuki sešli u řeky
"Fajn, kdo má tu loďku?" zeptal se nedočkavě Kakuzu, který byl rád, že má za sebou tu hodinu, kdy musel na Hidana patlat tuny krému na opalování kvůli jeho alergii.
"Tady je!" zvolal Zetsu a opatrně položil loďku na vodu.
"Tak vyrážíme bando!" zavelel Pein, nasedl do lodičky a celá banda s ním.
Po chvilce pádlování byli všichni unavení a tak se nechali jen unášet proudem.
Asi po hodině Pein usnul a Akatsuki dávala pozor, aby se nic nezvrtlo, když tu Konan přidušeně sykla: "Vodopád!" a celá Akatsuki až na tvrdě spícího Peina byla na nohou.
" Dělejte, musíme odtud zmizet, neprobudit Peina a neutopit se!" zavelela Konan a začala co nejrychleji pádlovat.
Po hodině zuřivého pádlování se Akatsuki podařilo splnit vše, co jejich výprava žádala a ještě dorazit do kempu.
"Uá! To jsem se krásně vyspal! A moment, my už jsme tady?! To jsem spal tak dlouho?!" podivil se Pein, když se vzbudil.
"Ano Peine, spal jsi 3 hodiny" ujistila ho dost unavená Konan. Uff, tak si nevšiml, že jsme byli u toho vodopádu.
"Takhle jsem se už dlouho neprospal. Jsem rád, že jsme si takto vyjeli." Je kdybych si odpoinuli i my. Pomyslela si Akatsuki a odšourala se do tábora.
Po odpočinkové hodince, v provizorní kuchyňce
"Tak, kdo dneska dělá kuchařku?" zeptal se vyhladovělý Kakuzu
"No dneska by měl být na řadě Zetsu...." oznámila Konan.
"Kde ta schizofrenní kytka je?!" zeptal se Kisame nedočkavě.
"Řekl, že jde k řece."
Ne, rybičky! Zabědoval Kisame a už se hnal k řece, ale přišel pozdě: Zetsu už tam porcoval hlavy ryb.
"Zetsu, COS TO UDĚLAL?!"
"Chtěli jste večeři."
"Jo, ale nemusel jsi zabíjet ryby! Jen počkej, až já udělám k večeři salát!"
"Já jsem aloe vera, ne salát" ohradil se Zetsu. "A jestli to nechceš, můžeš hladovět"
"Taky, že nebudu, nejsem vrah!"
"Ha, ha, ha!" zasmál se Zetsu ironicky.
"Hele, vy dva! Přestaňte se hádat! Zetsu, ty to dodělej a Kisame, ty to sníš a nebudeš dělat protesty!" zklidnila je Konan nekompromisně.
"Ale Konan, to nemyslíš vážně!" zaprosil Kisame v naprosté beznaději.
"Naprosto!"
U večeře
"Tak jak všem chutná?" zeptala se Konan a nevraživě se podívala na Kisameho.
"Výtečný!" zvolala Akatsuki jednohlasně, jen Kisame trochu schlíple.
"To jsem ráda" řekla Konan jízlivě až to zabolelo.
Ach jo! To bylo utrpení! povzdychl si Kisame a šel si lehnout. Celou noc chodil na záchod a Itachi musel jít spát pod širák, protože ta rybina byla už neúnosná a přidala se k tomu i ta skutečná ryba a to už bylo na Itachiho moc.